, ,

Con na vrbě 2013

Zdroj:

Stejně jako tomu bylo loni, i letos jsem se účastnila setkání fantasy milovníků ve smíchovské knihovně. A co si pro tento rok nakladatelství Straky na vrbě, které tuto akci pořádalo, pro hosty připravilo?

Než se dostanu k odpovědi na nadnesenou otázku, je na místě říct, že con na vrbě je pro mě srdcová záležitost. Minulý rok to byl vůbec první con, kterého jsem se zúčastnila, takže letos jsem na něm nesměla za žádnou cenu chybět. A to i přes to, že v pátek 14.6., kdy se con konal, za mnou do Prahy přijela na návštěvu maminka, prý abych jí aspoň trochu ukázala, jak v hlavním městě žiju. Pojala jsem to tedy po svém a namísto prohlídky, kde bydlím, kde pracuju atd., jsem ji vzala právě do smíchovské knihovny, ať pozná tento můj život v Praze.

A nyní, po malém výletu do mého soukromého života, již k samotnému programu conu.

 

Mistři písmen, učni slov

Celý con odstartoval Míla Linc se svou přednáškou o častých chybách začínajících autorů. A nutno říct, že toto téma pojal velice nápaditě a vtipně. Kdo Mílu zná, jistě si to dovede představit.

Pro lepší ilustraci problémů nezkušených psavců zvolil Míla improvizované divadelní ztvárnění známé povídky Elf hraničář Xaxy a jeho dobrodružství aneb Jak v žádném, ale opravdu v žádném případě nepsat.  Člověk se baví i sám, když toto „dílo“ čte. Hraná verze byla ještě zábavnější.

Po názorném příkladu následovalo povídání a vysvětlování jednotlivých chyb. Řeč přišla i na literární seminář Mistři písmen, učni slov, který Míla při knihovně vede. V něm se mimo samotného psaní učí mladí autoři přijímat i dávat konstruktivní kritiku, což následně vede k získání nadhledu nad vlastními díly a vyvarování se chyb ala Elf Xaxy.

 

Pod křídly strak

Jako druhý přišel ke slovu Michael Bronec, nakladatel Strak na vrbě, a řeč tedy byla hlavně o chystaných knižních románech, antologiích a jiných sbírkách, které pod ochrannými křídly strak v nejbližší době vyjdou.

Do diskuze se zapojili jak autoři zmíněných knih, tak i nezávislé a v některých případech fantastikou nepolíbené publikum (ano, druhým příkladem mám na mysli svou maminku, která rovněž zvědavě kladla otázky 😀 ).

 

Křest dortem

Dalším bodem programu byl křest knihy Wetemaa: Koruna Élladu od Adama Andrese.

Někdo by se mohl možná pseudonymem nechat zmýlit, ale autorkou této knihy je Češka. A rozhodně ne žádná začátečnice na poli fantastiky. Mimo jiných knih už jí vyšel i komiksový román, o němž byla v rámci křtu také řeč, neboť na české poměry je to rarita.

Co se týče křtu samotného a jeho organizace, na ten si, myslím, nemohl nikdo stěžovat. Publikum si mohlo zasoutěžit o mapičku ke knize vyplněním křížovky a kdo neznal všechny odpovědi a nevyhrál, nemusel rozhodně věšet hlavu. Kniha se totiž křtila dortem, který se pak rozdělil mezi přítomné. A musím uznat, že byl vážně dobrý!

 

Knížata páry a ducha

Jako poslední přišel na řadu již tradiční křest sbírky vítězů soutěže Žoldnéři fantasie. Ten tentokrát nese podtitul Knížata páry a ducha, neboť zhruba polovina vítězných povídek se nese v atmosféře steampunku.

Součástí křtu byla i diskuze s autory povídek o jejich tvorbě a předání ceny v podobě sochy letošnímu vítězovi.

 

A co bylo dále…

No co asi, že? Přesun do hospody 😀 A o tom už vám psát nebudu.

Nicméně bych ráda na konec ještě shrnula celkové dojmy. Ty byly dle očekávání velice kladné. Nejsem zrovna nestranný pisálek, jak jsem již naznačila, ke conu na vrbě a i k nakladatelství Strak mám jistý vztah. Takže kdyby to bylo fiasko, galantně bych mlčela 😀 Ale tak tomu rozhodně nebylo. No uznejte – i moje mamka, která se o tenhle žánr vůbec, ale vůbec nezajímá, odcházela s otázkou: A kdy se to bude zase konat?

Myslím si, že toto hodnocení vydá za tisíc slov. Takže příště zase za rok! Neváhejte a koukejte dorazit taky 😉

 

 

33 Odpovědi
  1. Markéta
    Markéta says:

    Jé, pro mě to byl taky první con! 🙂
    Ale myslím, že tak akční jako ty, že bych začala jezdit i na Festival Fantasie nebo někam do Brna rozhodně nebudu:)

    Odpovědět
    • Jitka
      Jitka says:

      Já někdy byla na conu v Brně? 😀 Jestli jo, tak si na to nevzpomínám 🙂 Ale letos se chystám, to je pravda.
      No prostě Con na vrbě je nejlepší con. Udělala jsi dobře, že sis vybrala právě tento. On má prostě super atmosféru, ne moc lidí. Mám ho fakt nejraději. I proto jsem chtěla kostým pokřtít právě tam 🙂

      Odpovědět
    • Jitka
      Jitka says:

      Máma má spoustu fotek v telefonu. Cvakala ostošest. Jenže nejsem si jistá, jestli to umí přetáhnout z mobilu do PC, aby to poslala 😀 ale to je jedno. Fotky ještě budou jistě při jiné příležitosti.

      Odpovědět
  2. Le fille Ash
    Le fille Ash says:

    Á! Con! A takový pěkný a poučný a já o něj co? Přišla.. (lépe řečeno, nevěděla jsme o něm.. ale když na to tak koukám, stejně to datum bylo nevhodné..)
    Každopádně, ta první přednáška by se mi hodila jako sůl. No, když už nic jiného, alespoň si přečtu onu zmíněnou elfo-povídku. 🙂
    Každopádně.. naladila jsi mne na tu správnou strunu a příští rok doufám, že se mi podaří dorazit! (Musí se mi podařit dorazit..)

    Odpovědět
    • Jitka
      Jitka says:

      Tak Míla pořádá v Praze přímo seminář (zrovna teď nabírá lidi, informace na jeho stránkách). Účast v něm tě stojí jen průkazku do knihovny (80 korun) a fakt je přínosný. Více o něm eventuálně v článku Semináře a workshopy. Opravdu doporučuju!
      Jinak pokud chceš, zařadím si tvůj majl do složky lidí, kterým upozornění na podobné akce posílám 😉

      Odpovědět
        • Jitka
          Jitka says:

          Zařadím. Nezasílám teda upozornění na všechny akce, ale na ty, na které chodím sama 🙂
          (Jinak překlep jsem opravila v administraci a tvůj následný komentář smazala. Já taky nemám ráda, když za mnou zůstávají viset chybky 😉 )

        • Le fille Ash
          Le fille Ash says:

          Vřelé díky, Jitko. 🙂 Měla bych se možná naučit nebýt toliko zbrklá… každopádně, nevadí. Já budu ráda za každé upozornění na jakoukoliv podobnou akci. 😉

        • Jitka
          Jitka says:

          Já si po sobě komentáře taky zásadně čtu až po odeslání. Takže se dokážu vžít do pocitů, když to zjistíš, vidíš před sebou a nemůžeš to přepsat 🙂
          Určitě dám vědět 😉

      • Jitka
        Jitka says:

        Já mám tedy pocit, že v Praze jsou ty nejlepší – a sice právě Con na vrbě, TolkienCon, Minicon a Coniáš. Když si je porovnám třeba právě s Festivalem Fantasie coby velkou akcí mimo Prahu, tak se mi všechny čtyři líbily mnohem víc. Měly takovou přátelštější a osobnější atmosféru. Na těch brněnských jsem ještě nebyla, takže u nich nemohu soudit. Uvidíme letos, tentokrát tam plánuju jet.

        Odpovědět
    • Jitka
      Jitka says:

      Jo tak přesun do hospody by tě zajímal 😀 Tak tam se pokračovalo v rozebírání hlavně psaní. Už ani nevím jak, ale opět se to stočilo směrem psaní erotických povídek – na to prostě slyší všichni 😀 😀 Však už máš osobní zkušenost ze soboty!
      No a třešničkou na dortu pak bylo to, že jak jsem psala, že jsem na conu měla mamku, tak jsem pak volala tátovi, jestli by mě nevyzvedl ve městě, když se vracel ze služební cesty. Takže ten pak s námi skončil asi na hodinu v té hospodě taky. Čili všichni fantasáci už znají mou rodinu 😀 😀

      Odpovědět
        • Jitka
          Jitka says:

          K mému štěstí se erotické povídky stihly pořešit, než přišel tatínek 😀 Je to prostě asi dobré téma. Jen teda nevím, jestli to byl zrovna můj sen “proslavit” se právě tímto, ale už aspoň chápu, proč se tak skvěle prodávají knihy ala Padesát odstínů šedi. Sex prostě táhne 🙂 Otázka zůstává, proč se tedy vůbec snažím psát něco jako seriózní fantasy. Jestli já nejsem tak trochu blbá 😀

        • Markéta Růžičková
          Markéta Růžičková says:

          Kdo ví, jestli by to tatínek zvládnul. 😀
          Blbá určitě nejsi, 50 odstínů šedi je hrozná blbost (omlouvám se fanynkám), seriózní fantasy je rozhodně lepší volba. 😀

        • Jitka
          Jitka says:

          Tak jako tatínek to ví, že jsem si tím jednu dobu přivydělávala. Ale asi jsem ráda, že se toto téma zvládlo, než dorazil. Stačí, co ví. Nemusí se to přehánět 😀
          No ty mé povídky na tom nebudou pravděpodobně o nic lépe. Spadá to do stejné kategorie, možná ještě do nějaké nižší. Holt přání zákazníka, pro kterého byly určeny. Ale rozhodně jako zkušenost k nezaplacení. Po tomhle se už nebojím tolik erotických motivů ani v té fantasy. I když tam je to samozřejmě dost umírněné. Méně detailů a akce, víc o prožitcích a lehkých náznacích. Ono je lepší, když si čtenář některé věci může domyslet sám 🙂
          V tom románu 50 odstínů šedi ani nevím, jak moc detailně to tam je rozepsané. Četla jsem v knihkupectví pouze jednu stránku a jako ukázka mi to stačilo. Už jsem nepokračovala. Takže vlastně nemám představu.

  3. Markéta Růžičková
    Markéta Růžičková says:

    Aspoň dobrá zkušenost, už se nemusíš červenat, když píšeš lechtivé scény. 😀
    50 odstínů šedi je hrozně přeslazená knížka, kde si to ti dva občas dost tvrdě dávají. Toť můj názor. 😀

    Odpovědět
    • Jitka
      Jitka says:

      Přesně tak to beru 🙂 I když ono je docela těžké, když tyhle scény píšeš, aby to nevyznělo buď úchylně, nebo přehnaně romanticky. Chce to zkrátka vypsat se stejně jako u jiných textů. A k tomu mi to, myslím si, pomohlo.
      Sledovala jsem na facebooku, že se teď chystají vydat parodii na to – ukázat lidem realitu, takže to bude sbírka povídek, kde hlavní hrdina, pan Šéďa, je naprosto normální, neromantický chlap, který žije běžným životem, nemá žádné významné zaměstnání atd. Vím, že sháněli autory, kteří by do toho šli a nějakou humornou povídku napsali. Kdybych uměla psát vtipně a četla to, asi bych do toho i šla. Ale mně prostě tento styl nesedí. Má díla rozhodně nesrší humorem. V té novele, co jsem měla na srazu, jsou všehovšudy asi dva vtipy a stejně se jim směju jenom já 😀 Takže asi tak.

      Odpovědět
      • Jitka
        Jitka says:

        Přesně. Obdivuju lidi, kteří to umí tak, aby to v konečném důsledku nevyznělo trapně. A taky to pak mrzí, když si myslíš, že se tomu lidi budou smát a pak zjistíš (třeba právě při autorském čtení), že se tomu nikdo nezasměje.
        Nicméně občas to funguje i obráceně. Na literárním klubu v Liberci jsem předčítala úvod k novele a pár lidí se tam začalo smát něčemu, co jsem já vůbec jako vtip nezamýšlela. Už ani nevím, co to přesně bylo. Je to zkrátka pekelně složité dostat se v tomhle lidem pod kůži.

        Odpovědět
    • Jitka
      Jitka says:

      Páni, to jsem ani netušila, že mě o fotku žádá někdo z vítězů 😀 Díky za odkaz na článek, ráda jsem si to přečetla takto z pohledu někoho, kdo nebyl jen pouhým divákem 🙂 Navíc tvé zhodnocení jednotlivých povídek bylo zajímavé. (Bohužel mě ale asi nepřiměje, abych Michaelovi udělala kšeft a koupila si to. Aneb chci naivně doufat, že se mi do toho sborníku podaří dostat i bez toho. Akorát by mi to otevřelo oči a zjistila bych, že nemám šanci. Přiznat si pravdu? To přece nemohu dopustit 😀 )

      Odpovědět
    • Markéta
      Markéta says:

      Ahoj,

      pěkný článek, celkem s tvým hodnocením souhlasím, ale povídku Conquistador jsem vůbec nebyla schopná dočíst, ale časem se k ní vrátím, jsem zvědavá na konec.

      Teď čtu zrovna tu tvojí a ta se mi líbí snad skoro nejvíc 🙂
      Líbí se mi, jak jsou ty postavy popsané, že o nich něco vím hned na začátku, s tím mám sama děsný problém. Hromada textu, konec, ale postavy jsou ploché až to bolí 🙂

      Ale všechny povídky mají něco do sebe, jen toho Conquistadora jsem nedala, ale tam se mi zase hodně líbila aspoň ta ilustrace 🙂

      Jitka:
      Já jsem si ji nakonec koupila někdy kolem půlnoci, po už nevím kolikátém panáku a rozhodně jsem za to moc ráda!
      Čtu většinou knihy a tak se podívat na to, jak ostatní píšou povídky stojí celkem za to.
      Hodně se mi totiž do těch povídek vtírá ta forma co by se hodila spíš pro něco delšího.

      Odpovědět
      • Adam F.
        Adam F. says:

        Jitka: Není zač. Já jsem si Žoldnéře předtím koupil/půjčil, hlavně abych věděl, jak píše “konkurence”. Pro někoho, kdo chce uspět v soutěži je to dost zajímavá možnost, jak zlepšit své šance.
        Markéta: Díky za pochvalu. Dívku už jsem psal dávno, určitě má něco do sebe. Ale trpěla hodně velkými “porodními bolestmi”, abych tak řekl a je to na ní znát. Jinak tenhle sborník mi přijde opravdu povedený, jak už jsem psal u sebe. Jsem zvědavý na příští ročník;)

        Odpovědět
        • Jitka
          Jitka says:

          Já vím, že ano. Na druhou stranu já prostě raději kráčím vlastní cestou. Minulý rok jsem byla 26. a myslím, že od té doby jsem na sobě zapracovala. Už dokážu na textu z minulého roku sama odhalit nedostatky, co se porotě asi nelíbilo. Takže uvidíme. Pár let vlastního zlepšování a jednou se tam určitě probojuju taky 🙂 Možná mi to bude trvat déle, ale já jsem prostě holka paličatá. To mi nikdo neodpáře 😀 Ani bych to nemohla dělat jako všichni ostatní.

      • Jitka
        Jitka says:

        Taky jsem tento problém dřív měla (teď si naivně myslím, že je už odstraněn, ale možná by se se mnou zkušenější hádali 😀 ).
        A když tě tak poslouchám, mrzí mě, že jsem odpadla tak brzy. Měla jsem se překonat, něčím posilnit a nedomluvit se s tátou, aby pro mě přijel. Holt příště 🙂

        Odpovědět

Zanechte Odpověď

Chci se připojit k diskusi?
Neváhejte přispět!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *