, ,

Festival fantasie

Zdroj: festivalfantazie.cz/

Abych pravdu řekla, nebylo jich mnoho. Bohatě by mi na to vystačily prsty jedné ruky, a to přesně dva.  Ne že by nebylo o co stát, ale možnost, která se mi vyskytla, byla lepší, než v co jsem mohla doufat.

Do Chotěboře jsem dorazila vlakem v půl jedné odpoledne. Ta cesta byla úděsná. To vedro ve vlaku bylo nesnesitelné a po vystoupení z něho jsem se setkala s nepříjemným faktem, a sice že akce nebyla nijak značená. Pro člověka, který se účastní poprvé a město nezná, to bylo nepříjemné zjištění.

Proto jsem se rozhodla řídit heslem: Když nevíš, ptej se milých důchodců. Vím, že s nimi velká většina mladých lidí nemá dobré zkušenosti (zvláště z dopravních prostředků 🙂 ), ale mně přijde, že jsou rádi, že se jich někdo na něco zeptá a vždy mile odpoví a pomohou.

S jejich pomocí jsem se tedy dostala úspěšně až na místo, kde jsem se poctivě zaregistrovala (i když to, jak jsem později zjistila, nikdo nekontroloval), a pak jsem šla rovnou na přednášku Honzy Kotouče, která byla hlavní položkou v mém plánu.

Hodina vyhrazená pro jeho novou knihu „Volání do zbraně“ se nesla v česko-anglickém duchu, neboť mezi posluchači byl i David Weber, americký sci-fi spisovatel. Atmosféra byla uvolněná a řeč se nakonec stočila k „veselým historkám z natáčení“ a projektu tzv. červených triček.

Po skončení jsem měla tu čest přesunout se spolu s Johnakem (jak zní Honzova přezdívka) a panem Weberem do VIP salonku. Připadala jsem jako v nebi, něco takového jsem ani v nejmenším nečekala.  I když sama jeho tvorbu moc neznám, protože k velkým fandům scifi nepatřím, tak musím říct, že mě David Weber velice svými názory a postoji zaujal.

Skupinka, čítající ze začátku mě a Johnaka, se postupně rozšiřovala a ke konci rozhovoru nás bylo už asi osm. Aniž bych si všimla, tak tímto způsobem utekly tři hodiny, a nastal čas přesunu do velkého přednáškového sálu, kde měl pan Weber odpovídat na otázky svých fanoušků a širokého publika. K tomu všemu se přidala i jeho milovaná žena Sharon, která ho pravidelně na nejrůznější cony doprovází.

Dotazy byly různorodé. Od jeho knih, hrdinů a světů přes otázky na jeho soukromí a rodinný život.  Některé odpovědi si dokonce od posluchačů odnesly okamžitý potlesk, ať už proto, že pobavily, či dojaly svou upřímností.

Vzhledem k tomu, že mi cesta tam opravdu neudělala dobře, rozhodla jsem se po této přednášce odjet zpátky, i když se mi vůbec nechtělo. Nicméně i to, jak se ukázalo, mělo nakonec svá pro, protože jsem se na nádraží seznámila s dalšími fanoušky fantasy a skvěle se s nimi cestou domů pobavila.

Děkuji všem za super zážitky. Příště si určitě na Festival fantasie udělám víc času. Opravdu to stojí za to a bylo to dobrá zkušenost.

3 Odpovědi
  1. Johnak
    Johnak says:

    Tos měla na důchodce docela štěstí, v Chotěboři nás vesměs nemají moc rádi, jsme “ti cvoci v kostýmech”.

    Jsem rád, že se ti na conu líbilo, já jsem ti chtěl být průvodcem na tvém prvním větším conu a zároveň jsem se staral o Davida, takže jsi šla do VIP salónku s námi 🙂 Jinak Weber napsal i Fantasy – konkrétně sérii War Gods.

    Jsem rád, že ses i potkala s mým nakladatelem, ať už z toho něco vyleze nebo ne 🙂

    Odpovědět
    • Jitka
      Jitka says:

      Musím říct, že většinou mívám. V Chotěboři jsem se ptala konkrétně tří: jedné paní, co vystupovala ze stejného vlaku, ta mě dokonce i doprovodila ten kus cesty, co měla společný, a pak na náměstí za tou rozkopanou křižovatkou jednoho manželského páru. Byl na ně dojemný pohled, jak i po těch dlouhých letech spolu ji ten pán vede za rámě. To už se jen tak nevidí.
      Jinak opravdu ti moc děkuju. Vím, čím to bylo zapříčiněno, ale zkrátka to pro mě byla ojedinělá událost a připadala jsem si díky tomu jako “velká holka”. Chtěla jsem se o ty pocity podělit, protože taková příležitost se mi jen tak znovu nenaskytne. Myslím, že to byl jeden z těch zážitků, který budu mít na celý život. Navíc to ve mně vyvolalo touhu ještě víc na sobě zapracovat a zlepšovat se.
      S tou sérií jsi mě překvapil. Myslela jsem si, že některé knihy má na hranici scifi a fantasy (podle toho, o čem byla na té besedě s ním řeč), ale netušila jsem, že je to čisté fantasy. Zařadím to do mého čtecího seznamu pod Martinovu ságu :D.
      Jinak setkání s tvým nakladatalem bylo taky velkou poctou. Tak co myslíš, mám mu zkusit napsat e-mail a poslat ukázku rukopisu, když už jsem si s ním tak hezky potřásla rukou? Dáš mi na něj kontakt 😀 ?

      Odpovědět

Zanechte Odpověď

Chci se připojit k diskusi?
Neváhejte přispět!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *