,

Ohlédnutí za uplynulým rokem

Zdroj: r3novatio.deviantart.com

Jak už to tak chodí, nový rok s sebou přináší jisté sebehledání a nové příležitosti. Co se týče blogu, ten jsem už zhodnotila v článku První narozeniny. Nyní bych ale svou pozornost ráda obrátila ke mně samotné a mému psaní jako takovému, protože jestli mi v publikování nových článků něco brání, je to právě ryze umělecká tvorba.

Člověk by asi na první pohled řekl, že to spolu souvisí – vedu přeci spisovatelský blog! Jenže prosadit se ve světě literatury je těžké.

Většinu svého volného času jsem v minulém roce věnovala psaní soutěžních děl, díky kterým si člověk může udělat dobré jméno. Tady však přichází to známé ale. Všechny uznávané soutěže mají jistá předem daná pravidla: zaslaná povídka/novela nesmí být nikde jinde publikovaná. A to je přesně ten problém! I když jsem toho napsala opravdu víc než dost, uveřejnit to nemohu, i když bych se o svou tvorbu podělila ráda.

To je také důvod, proč tu nenajdete moc z mých současných literárních děl, ale spíše články. Je to něco, co mě osobně mrzí, ale nic s tím bohužel neudělám. Tak to zkrátka chodí a je třeba to tak i brát.

 

(Ne)Úspěchy

V minulém roce jsem poslala svá díla celkem do tří soutěží: Žoldnéři fantasie, O nejlepší fantasy 2012 a Cena Karla Čapka.

Konkurence byla opravdu velká, protože se jedná o prestižní soutěže, kam píší už opravdu ti nejlepší.

A jak jsem se tedy umístila? V Žoldnéřích jsem oficiálně obsadila 26. místo z celkových sedmdesáti sedmi povídek. Nutno ale dodat, že některá místa přede mnou byla obsazena více lidmi, takže po jejich přičtení to bylo místo dvacáté deváté.

Co se týče ostatních soutěží, tak zatím nevím. U O nejlepší fantasy 2012 jsou sice už výsledky známé, ale na Fénixconu se vyhlašovala pouze první tři místa a zbylé hodnocení jsem zatím nikde nenašla (kdybyste o něm věděli, budu ráda, když mi pošlete odkaz). Pozitivní ale bylo, že organizátor soutěže, pan Egon Čierny, si mou novelku pamatoval, když jsem s ním na Miniconu osobně mluvila. Jak ale Ostří maendery obstálo, netuším.

Uzávěrka soutěže Ceny Karla Čapka byla na konci listopadu, tudíž je ještě velice brzy na výsledky. Oficiální vyhlášení proběhne až v prosinci na Parconu, který bude nově spojen s Fénixconem. Na internetu by se ale hodnocení mohlo objevit o něco dříve, a sice někdy v průběhu prázdnin, takže uvidíme.

Po zkušenostech si už velké naděje nedělám. I když možná umístění v Žoldnéřích v bodované půlce není špatné, nebudu nikomu nic nalhávat: doufala jsem v lepší. I proto jsem stále ve svém kritickém pohledu na sama sebe s tímto umístěním nespokojena a snažím se nemalovat si své vzdušné zámky o tom, jak „skvělá“ spisovatelka jsem.

Za rok 2012 jsem poznala, jak to v těchto kruzích chodí, takže už rozhodně nejsem tak naivně bláhová, jako když jsem do Žoldnéřů posílala první soutěžní povídku. Za největší úspěchy tohoto roku považuju hlavně svůj duševní růst. Naučila jsem se být o hodně trpělivější, dívat se na dílo nezaujatě a vidět v něm chyby, které dělám. Je to něco, co mě určitě posunulo dál a toho si z hlediska dalších kroků cením nejvíc.

 

Můj osobní život

…hm, počkat. Já nějaký mám? 😀

I když to zní trochu nadneseně, musím přiznat, že v uplynulém roce jsem psala tolik, že jsem si často připadala opravdu více součástí svého vymyšleného světa než toho reálného. Akce se spolužáky na chalupě nahradily výpravy na cony a účastnění se literárních workshopů a seminářů.

Na druhou stranu musím říct, že jsem si díky psaní našla spoustu nových známých a přátel, se kterými mě pojí právě láska k fantasy a příběhům. Proto se mi stále více stává právě to, že se mi osobní život spojuje s tím literárním, čímž se může někdy zdát, jako kdybych vážně žádný neměla. Jestli mi něco za uplynulý rok chybělo, byly to spíše chvíle, kdy bych mohla být sama. Ať už to jsou přátelé, nebo mé postavy, pořád s někým jsem. Nejsem ten typ člověka, co si stěžuje, ale každý někdy potřebujeme vypnout a odpočinout si.

 

Rok 2013

Nepatřím k těm, co si do nového roku dávají předsevzetí. Znám se a vím, že bych je stejně nedodržovala. Myslím, že právě ohlédnutí za uplynulým rokem mi pomůže zjistit víc než cokoliv jiného kudy a kam dál. V tom, co bylo přínosné, hodlám pokračovat, a to, co mi vadilo, se pokusím změnit.

No a co vy? Jaký byl váš minulý rok? Co jste vše zažili a co byste rádi do budoucna změnili?

0 Odpovědi

Zanechte Odpověď

Chci se připojit k diskusi?
Neváhejte přispět!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *