, , , ,

Proč si nedávám novoroční předsevzetí

Zdroj: pexels.com




Internet je každoročně zpočátku roku plný plánů na nadcházející období. Možná čekáte, že se dozvíte něco málo z toho, co chystám já. Ale nedozvíte! Ptáte se proč?

Kdysi jsem zkoušela, podobně jako mnozí další, dávat si novoroční předsevzetí. Nikdy se mi to ale neosvědčilo. Samozřejmě, že nějaké plány mám. Ale přesto mám pocit, že zavazovat se k nim nemá smysl – kolikrát vás totiž napadne v průběhu roku něco lepšího!

 

Neplnění slibů

Znáte ten pocit, když něco slíbíte a nesplníte to? Já ano. Občas si před sebe stavíme příliš velké cíle a jejich realizace je obtížnější, než jsme si zpočátku mysleli. A pak následuje frustrace. Výčitky, že jsme chtěli danou věc udělat, ale nepodařilo se to.

Někdy mi připadá, že sami sebe stavíme do stresových situací, což je kontraproduktivní – zvlášť v tvorbě 😛

 

Krátkodobé plánování

Možná o mně víte, že se v rámci své práce pohybuju v marketingu, znám spoustu pouček a takových těch obecných větiček o tom co a jak. Jedna z nich je, že dnešní prostředí se strašně rychle mění. Naučila jsem se plánovat jen několik kroků dopředu. Mám sice nějakou vizi, ale cestu upravuju neustále 🙂

 

“Rada” na závěr

Jedním z největších úspěchů v loňském roce pro mě bylo umístění v Ceně Karla Čapka s povídkou Zákon smečky. A víte co? Původně jsem do této soutěže nechtěla vůbec psát. Vyburcovala mě kamarádka. Nebylo to v žádných plánech!

Nejlepší věci vznikají spontánně! 

A co vy? Patříte k těm, co si dávají předsevzetí? Pomáhají vám nebo to máte spíš jako já?

Zanechte mi komentář!

2 Odpovědi
  1. Lenny
    Lenny says:

    Jo, předsevzetí (hlavně takové to všeobecné, jako “zhubnu”, “budu víc psát”, “budu úspěšná a ke všem milá”) je dost na houby. Nedávám si předsevzetí, píšu si vize a plány. Konkrétních 15 kroků, díky kterým se posunu směrem, jakým chci. Na půl roku velké, na měsíc a pak na každý týden částečné a na každý den ty nejpodrobnější. Nechápu, jak někdo může fungovat bez toho, že by dopředu plánoval. Frustrovaně se necítím, naopak, když vidím, že jsem aspoň polovinu splnila (holt si tam nedávám nic vyloženě nesplnitelného, ale ani příliš jednoduchého, musí to být výzva) a o tu další jsem se třeba aspoň pokusila, je to super pocit. A to, že to sepíšu a zveřejním na blogu, je skvělá motivace.

    Odpovědět
    • Jitka
      Jitka says:

      Jak jsem psala, tak nějaké vize také mám. Napsaný mám jen ten směr, konkrétní kroky třeba ani zatím nevím a průběžně o tom přemýšlím a snažím se hledat tu nejlepší cestu.
      To, že nepíšu vyhlídky přímo sem na blog, pak také možná souvisí s tím, že těch plánů mám hodně a nechci to vyloženě slibovat. Vím, že mé priority se občas mění. Razím teorii, že raději lidi překvapím změnou, než abych je zklamala, že neuskutečním něco, na co se třeba na blogu těšili 🙂

      Odpovědět

Zanechte Odpověď

Chci se připojit k diskusi?
Neváhejte přispět!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *