Projekt “Literární deníček”

Zdroj:

Po dopsání novely Ostří maendery jsem si potřebovala od umělecké tvorby trochu odpočinout, a to je taky důvod, proč jste na mých stránkách nové vydání Literárního deníčku nějaký čas neviděli.

Odpočívat se ale nedá věčně (vím, někdo by se asi hádal), a proto jsem se minulý týden pustila poctivě do příprav na soutěž Cena Karla Čapka. A jak to vypadalo?

 

Pondělí  20.8.

No kdo by pracoval v pondělí? Cha, cha, vtipné.

 

Úterý 21.8.

Na čem jsem pracovala: rozpracování postavy Sabastina.

Počet napsaných znaků:  7680.

Čas: asi 2 hodiny.

 

Středa 22.8.

Na čem jsem pracovala: postava Sabastina.

Počet napsaných znaků:  8991.

Čas: necelé 3 hodiny.

 

Čtvrtek 23.8.

Na čem jsem pracovala: dokončení úvodní části postavy Sabastina.

Počet napsaných znaků:  5475*.

Čas: asi 2 hodiny.

*Měla jsem chuť psát víc, ale přechod z charakteru obchodníka na válečníka by byl až moc skokový.

 

Pátek 24.8.

Na čem jsem pracovala: promyšlení časové osy a návazností.

Počet napsaných znaků:  0.

Čas: nějakých 30 minut.

 

Sobota 25.8.

Na čem jsem pracovala: rozpracování postavy Goroese.

Počet napsaných znaků:  2058.

Čas: asi 6 hodin*.

*Docela nepoměr vzhledem k předcházejícím dnům, ale až to budete číst, tak pochopíte proč.

 

Neděle 26.8.

Na čem jsem pracovala: práce na postavě Goroese.

Počet napsaných znaků:  2326.

Čas: 4 hodiny*.

*Stále tragické, ale už se to zlepšuje.

 

Projekt “Literární deníček”

Zdroj: after-the-party.deviantart.com

Komu chyběly informace z mého literárního soukromí, tak jistě ocení další díl literárního deníčku… Po třech týdnech odmlky tu pro vás mám čerstvé novinky!

Možná jste si všimli, že pravidelnost mého psaní literárního deníčku se poněkud vytratila.

Důvod je celkem jednoduchý – uzávěrka literární soutěže O nejlepší fantasy 2012 se blíží a bylo třeba rozsáhlejší “povídku” Přežít – Ostří maendery rychle dopsat, aby se mohla dostat ještě před tiskem k bete-readerům.

Za poslední tři týdny jsem tedy usilovně psala, psala, psala. Přesné znaky vám nepovím. Po určitém počtu to už přestanete prostě počítat. Nicméně za tu dobu jsem přidala něco málo přes 70 000 znaků.

Jak jsem již na facebookovských stránkách avizovala, povídka je dokončená, včera jsem ji četla celou nahlas pro opravení chyb. Přetlumočit ji takto mi trvalo těžko představitelné dvě hodiny a dvacet minut.

Ve čtvrtek se bude povídka tisknout i s ilustrací, na které teď má šikovná kamarádka Lucka pracuje.

No, co ještě dodat… Hodiny psaním strávené raději ani nepočítám. Toho čísla se bojím, protože to vypadalo stylem, že jsem přišla unavená z práce po devíti hodinách u počítače, načež jsem si vzala k notebooku jídlo, zapla ho a pokračovala v práci cca další čtyři hodiny. Nejvyšší počet znaků za jeden den bylo čistých 19 tisíc.

 

, ,

Festival fantasie

Zdroj: festivalfantazie.cz/

Abych pravdu řekla, nebylo jich mnoho. Bohatě by mi na to vystačily prsty jedné ruky, a to přesně dva.  Ne že by nebylo o co stát, ale možnost, která se mi vyskytla, byla lepší, než v co jsem mohla doufat.

Do Chotěboře jsem dorazila vlakem v půl jedné odpoledne. Ta cesta byla úděsná. To vedro ve vlaku bylo nesnesitelné a po vystoupení z něho jsem se setkala s nepříjemným faktem, a sice že akce nebyla nijak značená. Pro člověka, který se účastní poprvé a město nezná, to bylo nepříjemné zjištění.

Proto jsem se rozhodla řídit heslem: Když nevíš, ptej se milých důchodců. Vím, že s nimi velká většina mladých lidí nemá dobré zkušenosti (zvláště z dopravních prostředků 🙂 ), ale mně přijde, že jsou rádi, že se jich někdo na něco zeptá a vždy mile odpoví a pomohou.

S jejich pomocí jsem se tedy dostala úspěšně až na místo, kde jsem se poctivě zaregistrovala (i když to, jak jsem později zjistila, nikdo nekontroloval), a pak jsem šla rovnou na přednášku Honzy Kotouče, která byla hlavní položkou v mém plánu.

Hodina vyhrazená pro jeho novou knihu „Volání do zbraně“ se nesla v česko-anglickém duchu, neboť mezi posluchači byl i David Weber, americký sci-fi spisovatel. Atmosféra byla uvolněná a řeč se nakonec stočila k „veselým historkám z natáčení“ a projektu tzv. červených triček.

Po skončení jsem měla tu čest přesunout se spolu s Johnakem (jak zní Honzova přezdívka) a panem Weberem do VIP salonku. Připadala jsem jako v nebi, něco takového jsem ani v nejmenším nečekala.  I když sama jeho tvorbu moc neznám, protože k velkým fandům scifi nepatřím, tak musím říct, že mě David Weber velice svými názory a postoji zaujal.

Skupinka, čítající ze začátku mě a Johnaka, se postupně rozšiřovala a ke konci rozhovoru nás bylo už asi osm. Aniž bych si všimla, tak tímto způsobem utekly tři hodiny, a nastal čas přesunu do velkého přednáškového sálu, kde měl pan Weber odpovídat na otázky svých fanoušků a širokého publika. K tomu všemu se přidala i jeho milovaná žena Sharon, která ho pravidelně na nejrůznější cony doprovází.

Dotazy byly různorodé. Od jeho knih, hrdinů a světů přes otázky na jeho soukromí a rodinný život.  Některé odpovědi si dokonce od posluchačů odnesly okamžitý potlesk, ať už proto, že pobavily, či dojaly svou upřímností.

Vzhledem k tomu, že mi cesta tam opravdu neudělala dobře, rozhodla jsem se po této přednášce odjet zpátky, i když se mi vůbec nechtělo. Nicméně i to, jak se ukázalo, mělo nakonec svá pro, protože jsem se na nádraží seznámila s dalšími fanoušky fantasy a skvěle se s nimi cestou domů pobavila.

Děkuji všem za super zážitky. Příště si určitě na Festival fantasie udělám víc času. Opravdu to stojí za to a bylo to dobrá zkušenost.

Projekt „Literární deníček“

Zdroj:

Uplynul další týden, a tudíž tu pro Vás mám další díl mého literárního deničku.

Pondělí 25.6.

Článek pro blog, Literární deník – 1946 znaků.

 

Úterý 26.6.

Ostří maendery, cca 30 minut, 740 znaků.

Autorské čtení povídky Na okraji smrti, 6O minut.

 

Středa 27.6.

Rozpracování Welova dětství/mládí 30 minut, 1233 znaků.

 

Čtvrtek 28.6.

Autorské čtení pro spolužáky z kruhu povídky Na okraji smrti, následná diskuze o vzniku povídky, o soutěži Žoldnéři fantasie, kam byla na konci května odeslána, a o možném pokračování příběhu.

 

Pátek 29.6.

Povinnosti mimo psaní.

 

Sobota 30.6.

Balení se a příprava na stěhování do Prahy

 

Neděle 1.7.

Úvaha nazvaná Životní milníky, přestěhování do hlavního města naší vlasti, 40 minut, 1499 znaků.

 

Celkem znaků: necelých 2000 znaků použitelných do příběhu.

Životní milníky

Zdroj: jez92.deviantart.com/

Na té dlouhé cestě potkají takovéto okamžiky všechny z nás. Někdy si to ani neuvědomuje a prostě se stanou.

Ty důležité životní kroky, které očekáváte, byste si často rádi zapamatovali. Mysl je ale nestálá, a tak se po čase detaily vytrácí. Přesto však se proti tomuto bojovat dá…

1. července 2012. Dneska jsem zavřela dveře za svým dětstvím. Od zítřka nastupuji na řízenou praxi a během tohoto nedělního parného odpoledne jsem se stěhovala za novým začátkem do Prahy.

Nikdy bych netušila, jak bude těžké za sebou zavřít ty dveře, protože i když vím, že je zase brzy otevřu, až si přijedu pro další věci ze skříně, tak už nikdy do nich znovu nevstoupím, jako že jdu domů.

Kufry připravené v předsíni. Poslední projití se po prázdných pokojích. Pohled do odlehčené šatní skříně…

Koukala jsem, co tam po mně vlastně zbývá. Kladla jsem si otázku, jestli skutečně nic z toho nebudu v Praze potřebovat. Nic takového jsem nenašla. Přesto však jsem nachystané zavazadlo ještě otevřela a přidala do něj plyšového přítele, kterého jsem tam v tu chvíli prostě nějak nedokázala nechat.

Batoh na záda, tašku přes rameno, do jedné ruky kufr a do druhé klíče. Zbývalo jen projít a zavřít za sebou. V tu chvíli ale jak se štěrbina mezi nimi a rámem zužovala a bytem proudil vzduch z otevřených oken, vznikl podtlak. Dveře se bránily a vzpouzely svému osudu. Přesto však jejich snaha byla marná.

Musela jsem jít. Protože pokud máme tu možnost, tak vždy kráčíme vstříc lepším zítřkům. A právě k nim taky jdu.

Projekt “Literární deníček”

Zdroj:

Pondělí 18.6.

Práce na článku o statistice -> 705 znaků.

 

Úterý 19.6.

Článek na blog o novém vylepšení stránek nazvaný „Mohlo by Vás zajímat“ čítající 1249 znaků.

Poznámka: Dále pak odepisování na komentáře, což sice do znaků započítávat nebudu, ale rozhodně by jich nebylo málo. Nicméně jsem ráda, že komentujete a jen mě s potěšením uhánějte dál. Jsem Vám za to vděčná 🙂 .

 

Středa 20.6.

Hraní si s postavou strážného Brola, poznámky do věrného pomocníka – papírového bloku. (znaky se mi opravdu ručně počítat nechtějí 😀 )

 

Čtvrtek 21.6.

Věnování se příteli. Co si budeme povídat, nemá to se mnou jednoduché, a tudíž si to právem zasluhuje.

 

Pátek 22.6.

Ostří maendery – pořád jsem seknutá u vyprávění strážného Brola, dělal moc chytrého a povídal malé zlodějce o historii království. To by nebylo tak špatné, kdybych ji ale měla vymyšlenou a mohla to tak za něj popsat. Jinými slovy jsem seděla nad mapou Indie, která je podnebím asi nejvíce podobná Deštnému království, a vymýšlela jsem, jak se to tam asi mohlo kvůli obtížným podmínkám vyvíjet.

Dále pak pracovní článek – limit byl 1500 znaků, který jsem samozřejmě přesáhla o nějaké dvě desítky znaků.

 

Sobota 23.6.

Korektury některých chystaných scén z Přežít. Můj šikovný počítač to nějak při ukládání nezvládl a přehodil všechna ř, č, š, ě, ů na r, c, s, e, u. Tenhle jeho vtip mě přišel na takřka celé sobotní odpoledne.

 

Neděle 24.6.

Slibovala jsem si, že budu dělat něco užitečného… no a znáte to 😀

 

Celkem znaků: no pár by jich bylo, ale vzhledem k tomu, že šlo spíš o věci na blog a psaní za nějakou tu korunku k dobru, nezapočítala bych do celkového množství ani jeden. Musím být na sebe trochu přísnější, protože jinak se opravdu dál neposunu.

Když to tedy shrnu, tak tento týden zkrátka plodný nebyl, tak snad zase ten příští…

,

Mohlo by Vás zajímat

Zdroj: vlastní foto

Další vychytávka pro zpříjemnění Vašeho pobytu na mém blogu – články odkazující na témata podobná těm, které jste právě dočetli.

Všichni rádi klikáme 

Přesně to by Vám řekl každý dobrý webdesignér či kodér internetových stránek. Proto cílem uživatelsky příjemných webových stránek je zajistit jejich návštěvníkům co možná nejsnadněji ovladatelný web, ve kterém se lehce a intuitivně vyznáte.

Mohlo by Vás zajímat 

Doba je rychlá a složitě hledat něco v menu je pro většinu uživatelů internetu nepohodlné a zdlouhavé. Odkazy pod článkem nesoucí označení “Mohlo by Vás zajímat” Vás nyní bleskově navedou na další poutavé povídky a články, které Vám přinesou to, co byste jinak museli pracně hledat.

Povídky na části

Další změna je u povídek na části, kde nyní nejen že najedete již zmíněné odkazy na články, které by Vás mohli zajímat, ale také je pod danou částí uveden výpis celé série. Stačí si tedy jen vybrat navazující část a pokračovat v klidu a ničím nerušeni v rozečteném příběhu.

 

Pevně věřím, že nová vylepšení uvítáte a pomohou Vám v lepší orientaci na webu. V případě dalších nápadů či připomínek, co Vám na Blogu Textařky ještě schází, se na mě určitě obraťte a napište mi své postřehy do komentářů.

Vaše Jitka – Textařka =o)

Projekt “Literární deníček”

Zdroj: after-the-party.deviantart.com

Po vzoru Temnářky (Terezy Matouškové) jsem se pustila do projektu vzájemné motivace ve psaní. Princip je jednoduchý – každý den si zaznamenat počet napsaných znaků. Tady jsou ty mé za minulý týden, tedy od 11.6. do 17.6.

Pondělí 11.6.

Práce na rozsáhlejším díle Ostří maendery. Drobné úpravy a vpisování některých slov a vět. Celkem cca do 500 znaků včetně mezer.

Stav povídky Ostří maendery do soutěže O nejlepší fantasy 2012 (pro orientaci pro další dny): Slova – 3634, znaky včetně mezer – 20 755.

 

Úterý 12.6.

Práce na Ostří maendery. Během dne v různých časech – 2331 znaků.

 

Středa 13.6.

Práce na Ostří maendery v autobuse cestou do Uherského Hradiště, + 5941 znaků

 

Čtvrtek 14.6.

Práce na Ostří maendery, +1586znaků

 

Pátek 15.6.

Dopoledne +3638 znaků

 

Sobota 16.6.

Článek Ohlédnutí za besedou 1810 znaků

 

Neděle 17.6.

Odpočinek, v klidu čajovny vymýšlení mapy, podnebí a sbírání nové inspirace nad šálkem čaje.

 

Celkem 15 806 znaků za týden.