Příspěvky

Životní milníky

Zdroj: jez92.deviantart.com/

Na té dlouhé cestě potkají takovéto okamžiky všechny z nás. Někdy si to ani neuvědomuje a prostě se stanou.

Ty důležité životní kroky, které očekáváte, byste si často rádi zapamatovali. Mysl je ale nestálá, a tak se po čase detaily vytrácí. Přesto však se proti tomuto bojovat dá…

1. července 2012. Dneska jsem zavřela dveře za svým dětstvím. Od zítřka nastupuji na řízenou praxi a během tohoto nedělního parného odpoledne jsem se stěhovala za novým začátkem do Prahy.

Nikdy bych netušila, jak bude těžké za sebou zavřít ty dveře, protože i když vím, že je zase brzy otevřu, až si přijedu pro další věci ze skříně, tak už nikdy do nich znovu nevstoupím, jako že jdu domů.

Kufry připravené v předsíni. Poslední projití se po prázdných pokojích. Pohled do odlehčené šatní skříně…

Koukala jsem, co tam po mně vlastně zbývá. Kladla jsem si otázku, jestli skutečně nic z toho nebudu v Praze potřebovat. Nic takového jsem nenašla. Přesto však jsem nachystané zavazadlo ještě otevřela a přidala do něj plyšového přítele, kterého jsem tam v tu chvíli prostě nějak nedokázala nechat.

Batoh na záda, tašku přes rameno, do jedné ruky kufr a do druhé klíče. Zbývalo jen projít a zavřít za sebou. V tu chvíli ale jak se štěrbina mezi nimi a rámem zužovala a bytem proudil vzduch z otevřených oken, vznikl podtlak. Dveře se bránily a vzpouzely svému osudu. Přesto však jejich snaha byla marná.

Musela jsem jít. Protože pokud máme tu možnost, tak vždy kráčíme vstříc lepším zítřkům. A právě k nim taky jdu.

Moje malá čarodějko

Zdroj:

Jdeš tou lesní cestou a myslíš na mě

Cítím to

Vím to

Vždy byla tajemná

Vždy byla chladná

Vždy ti připomínala smrt

Konec života

A měla si pravdu

Vím to, protože jsem jí taky šel

Jsi neskutečně prozíravá, moje malá čarodějko