,

Zdání klame

Zdroj: Sternmoebel.de

Sestřička pro něho nechala otevřené dveře. Bylo to jejich domluvené znamení. Dělávala to už od dětství. Bratr se pak za ní tiše vkradl a vyprávěl jí, jaký měl den, co zažil. A ona mu coby starší sestra vždy trpělivě naslouchala.
Některé zvyky přetrvávají dlouhá léta i přesto, že člověk stárne a dospívá.
Dnes za ní šel zralý muž, rozvedený, ale se slibnou kariérou. Možná svou ženu kdysi opustil právě kvůli sestře. Porovnával. A žádná jiná neměla Isabelinu dokonalost. Žádná nebyla tak čistá a nevinná.
„Dnes jsem měl skvělý den, Beli,“ svěřil se hned, co si vlezl pod peřinu a složil hlavu do jejího klína. Začala ho vískat ve vlasech.
„Nepovídej. A co se stalo, že byl tak skvělý?“
Petr se spokojeně usmál.
„Byl za mnou rektor. Řekl mi, že když jsem teď obhájil docenturu, jmenuje mě do svého kolegia. Není to úžasné? Konečně se budu moct podílet na rozhodování,“ zářil samým štěstím.
„Mám z tebe radost, bratříčku. Je to úžasná novina,“ řekla uznale.
„Udělám velkou oslavu,“ zasnil se Petr. „Pro nás dva. A něco pěkného ti koupím. Co bys ráda?“ vyzvídal.
Bela se zhluboka nadechla.
„Nic nechci. Mám vše, co potřebuju.“
„Něco určitě. Co třeba novou, velkou postel. Stěžovala sis přeci, že tahle je už proležená a že se ti špatně spí.“
Zakroutila hlavou nad jeho nevšímavostí.
„Tahle je nová.“ Chodí k ní snad každý druhý, třetí den a vůbec si nevšiml. Někdy je to s těmi muži vážně těžké.
„Proč jsi mi o tom neřekla?“
„Je to jen postel. Nechci ti zbytečně zatěžovat hlavu,“ ujistila ho jiskrným pohledem.
Bratr se uklidnil a znovu se mu rozestoupily rty do širokého úsměvu. Nebude si kazit dnešní tak výjimečný večer něčím takovým.
„Je pěkná. Pořídila jsi dobře,“ pochválil nakonec.
„Nevybírala jsem ji já,“ namítla Bela.
Petrovi ztuhl jeho úsměv na rtech a vystřídal ho údiv.
„A kdo tedy?“
Tentokrát se sebevědomě zasmála Isabela. Bratr její nevinnost velice přecenil.
„Rektor vaší univerzity. Na té staré se mu špatně spalo.“ Scházelo už jen dodat: Proč si myslíš, že tě povýšil?

10 Odpovědi
  1. Jehane O´Tee
    Jehane O´Tee says:

    Parádní pointa!!! Celou dobu jsem čekala kdoví co, ale toto opravdu ne 😀 Je to úžasný rozhovor, takový přirozený, nenucený, plynulý od začátku až do konce. Myslím, že sis se zadáním poradila přímo geniálně. Ráda sem zase někdy zavítám 🙂

    Odpovědět
    • Jitka
      Jitka says:

      Děkuju moc 🙂 A přesto mi to na první místo v té minisoutěži nestačilo. Ale měla jsem radost z té tvorby i z výsledku, takže jsem v tomhle pro sebe vlastně vyhrála 🙂

      Odpovědět
    • Jitka
      Jitka says:

      Jsem ráda, že se to líbilo. Pokud máš trochu času, jistě toho tady najdeš víc – podobně laděný je Podivný revizor. Jinak tu je, pravda, spíš má fantasy tvorba, protože na tu se soustředím především. To už jsou pak o něco delší povídky.
      A ještě něco málo k procesu tvorby a zadání – byla jsem snad jediná ze skupiny, co letiště pojala jako novou postel a ne budovu. A většinou ten příběh měla delší, protože se k letišti snažili přidat nemocniční sestru. Já jsem se naopak opírala o to, aby to bylo co nejjednodušší. Někteří mi vyčítali trochu úchylný vztah těch dvou, ale pro mě je to něco, co tu povídku spíš koření. Čtenář vlastně až do konce přesně neví, jak to mezi nimi je a může si to dokreslovat podle sebe. Až ten závěr mu ukáže, jak to sestřička doopravdy má 🙂

      Odpovědět
  2. Mirek H.
    Mirek H. says:

    Ahoj,tak jsem si s odstupem opět rád přečetl tvou povídku z pisalkovského klání. 🙂 Každý jsme to uchopil trochu jinak(což je dobře). 🙂 Ale pravdou je, že to klání bylo zábavné (myslím, že radost z tvorby byla ta hlavní odměna pro všechny :-)).

    Odpovědět
    • Jitka
      Jitka says:

      O tom není sporu, že je dobře, že jsme to uchopili každý jinak. I tak mě ale překvapilo, že jsem s tou postelí byla jediná. Čekala jsem, že to aspoň někdo další mít bude. Nicméně takto si mohu připadat víc výjimečná, že? 😀 😀

      Odpovědět
      • Mirek H.
        Mirek H. says:

        Já myslím, že se tomu ostatní snažili podvědomě vyhnout (alespoň u mě to tak fungovalo), po tvé inspirační poznámce – letiště třeba jako postel, co jsi zmínila do éteru nahlas. 🙂
        Ale na druhou stranu, možná by po posteli nesáhl nikdo ani tak. .-) Rozhodně je ale tvé pojetí fajn. 🙂

        Odpovědět
        • Jitka
          Jitka says:

          Netušila jsem, že bych tím mohla někoho odradit. Prostě mě to napadlo a patřím k těm, co se o to klidně podělí, protože vím, že i tak pak každý napíše něco jiného 🙂 Vůbec mi nedošlo, že by to někdo mohl brát opačně. Poučení pro příště 🙂

  3. Martin
    Martin says:

    Ahoj,
    jsem Martin, je mi 31. Od narození na vozíku. Taky píšu,velmi se mi líbí tvůj styl psaní. Snažím se psát podobně moc to, ale nejde. Mohla bys mi pomoct či poradit. Moc dík

    Odpovědět
    • Jitka
      Jitka says:

      Ahoj 🙂
      Děkuji za pochvalu a zanechaný komentář.
      Ohledně nějaké rady – napsala jsem ti e-mail 😉 Snad ti mé postřehy pomohou v tom, abys byl sám se svými texty spokojenější 🙂
      Jíťa =o)

      Odpovědět

Zanechte Odpověď

Chci se připojit k diskusi?
Neváhejte přispět!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *