Životní milníky

Zdroj: jez92.deviantart.com/

Na té dlouhé cestě potkají takovéto okamžiky všechny z nás. Někdy si to ani neuvědomuje a prostě se stanou.

Ty důležité životní kroky, které očekáváte, byste si často rádi zapamatovali. Mysl je ale nestálá, a tak se po čase detaily vytrácí. Přesto však se proti tomuto bojovat dá…

1. července 2012. Dneska jsem zavřela dveře za svým dětstvím. Od zítřka nastupuji na řízenou praxi a během tohoto nedělního parného odpoledne jsem se stěhovala za novým začátkem do Prahy.

Nikdy bych netušila, jak bude těžké za sebou zavřít ty dveře, protože i když vím, že je zase brzy otevřu, až si přijedu pro další věci ze skříně, tak už nikdy do nich znovu nevstoupím, jako že jdu domů.

Kufry připravené v předsíni. Poslední projití se po prázdných pokojích. Pohled do odlehčené šatní skříně…

Koukala jsem, co tam po mně vlastně zbývá. Kladla jsem si otázku, jestli skutečně nic z toho nebudu v Praze potřebovat. Nic takového jsem nenašla. Přesto však jsem nachystané zavazadlo ještě otevřela a přidala do něj plyšového přítele, kterého jsem tam v tu chvíli prostě nějak nedokázala nechat.

Batoh na záda, tašku přes rameno, do jedné ruky kufr a do druhé klíče. Zbývalo jen projít a zavřít za sebou. V tu chvíli ale jak se štěrbina mezi nimi a rámem zužovala a bytem proudil vzduch z otevřených oken, vznikl podtlak. Dveře se bránily a vzpouzely svému osudu. Přesto však jejich snaha byla marná.

Musela jsem jít. Protože pokud máme tu možnost, tak vždy kráčíme vstříc lepším zítřkům. A právě k nim taky jdu.

2 Odpovědi
  1. Blanka
    Blanka says:

    Moc hezky popsáno. Ale jestli si o někom myslím ,že dokáže udělat krok správným směrem,protože mu nechybí odvaha a disciplín a zároveň, pak je to tato nadějná mladá spisovatelka.:)
    Mimochodem, jinak člověk uvažuje při prvním odchodu a jinak při těch dalších a i ten první návrat “domů”, zvlášť když je to po delší době je jakoby někdo v místnosti zhustil vzduch a naředil ho nějakou povědomou vůní,jako by ve stěnách byla gravitace,která už netáhne člověka jen k zemi a každé staré místo na které se člověk vrátí ,i když s lásko a vítán, působí tak trochu opuštěně. Hodně štěstí v novém domově!

    Odpovědět
    • Jitka
      Jitka says:

      V prvé řadě mám tu čest říct ti, že tvůj komentář byl přesně 100. komentář na Blogu Textařky. Gratuluji!
      Jinak ti za něj moc děkuju. Takovou upřímnou poklonu bych nečekala.
      Na ten návrat jsem zvědavá. Čeká mě vyřídit ještě pár potvrzení pro zaměstnavatele a podobných věcí, takže na návštěvu “domů” budu muset zavítat dřív, než jsem původně měla v plánu. Tak uvidím, jaké to bude. Raději to nebudu v hlavě nijak plánovat, určitě by mě to pak zklamalo, a to bych nerada. Nicméně určitě o tom pak poreferuji (ne článkem, ale spíš tady v komentářích).

      Odpovědět

Zanechte Odpověď

Chci se připojit k diskusi?
Neváhejte přispět!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *