, ,

Zpívající věže

seaa
Zdroj: http://images.nationalgeographic.com

Kdysi dávno na jižním pobřeží moře se nacházela jedna rybářská vesnice. Lidé tu žili v míru a pokoji a veselili se z úlovků, až do doby, kdy se jejich lodě jednoho večera nevrátily z celodenní plavby.

Na moře byly vyslány další lodě, aby stateční námořníci na nich zjistili, co se stalo jejich blízkým. Jak otřesné zjištění čekalo ale jejich ženy, když je večer vyhlížely a nedočkaly se jich. Až po několika dnech vlny na svých bedrech přinesly ke břehu polomrtvého muže.

Znavený a zmatený, na půl v mdlobách, vyprávěl o strašlivé příšeře, která potápí jejich lodě a zabíjí pracující rybáře, kteří loví její potravu.

Poctiví lidé se polekali. Jako by nestačilo, že přišli o své nejlepší muže, nyní přijdou i o jedinou obživu!

Pobřežím se začala šířit panika. Vesnice se spojovaly a vysílaly výpravy s těmi nejstatečnějšími, aby jejich hrdinové příšeru zabili a mezi lidi se opět vrátil klid. Jenže žádná z nich neuspěla a hlad začal brát další životy. Nejdříve těch slabších – starců, žen a dětí, ale stále více přibývalo úmrtí i těch silnějších. Vesnice se vylidňovaly, kdo mohl, opustil je ještě živ a snažil se najít obživu jinde. Už už se zdálo, že mořská nestvůra zvítězila.

Jednoho dne se ale na pobřeží objevil potulný zpěvák. Většina ho měla za blázna, snílka. Pocházel z bohaté rodiny, ale nepřekypoval odvahou a chrabrostí, jak se od něj očekávalo. Raději si místo zbraně vybral hudbu. A nyní věřil, že si příšeru lze usmířit. Složil pro ni píseň, přišel na pláž a na kárce tam s vypětím všech sil přivezl i svou oblíbenou harfu.

Mladík postavil harfu na pobřeží do písku, položil na ni prsty a začal něžně hladit její struny. Jemné tóny se nesly vzduchem po celém širém okolí. A donesly se i k nestvůře, která sebou prudce v moři hnula.

Zpěvákovi uvízla slova písně v hrdle, prsty se roztřásly a oči roztěkaly. Najednou zahlédl vlnu, kterak se proti němu řítí.

Nohy mu poručily a on se dal na útěk. Na splašený, bezmyšlenkovitý úprk. Už nemyslel na hrdinské činy, jak si je vysnil ve svých fantasií. A nemyslel ani na harfu, která na pláži zůstala opuštěná stát.

Harfa přečkala vlnu, která ztratila po cestě na moři sílu, a osamocená na pláži čekala na svůj další osud.

A nemusela čekat dlouho.

Dočkala se hned záhy, kdy se jejích strun dotkl další hudebník – vítr. Nadechl se a hlubokým výdechem se opřel do tenkých drátků, až se ozval první tón. Byl vysoký a ostře se rozléhal.

Mořská nestvůra zasténala. Pro její uši to byl nesnesitelný hluk. Neměla se mu jak bránit – jen úprkem.

Lidé rychle pochopili. Začali podél pobřeží stavět věže se strunami, které ve větru zpívaly a odháněly z blízkosti pevniny všechno zlo.

Do věží se nastěhovali správci starající se o struny a rybáři, kteří díky zpívajícím věžím mohli opět vyplout na moře, se podle jejich písní naučili poznávat, kdy se blíží bouře, aby se už pokaždé stihli vrátit na souš včas.

 

Zúčastněte se i soutěže na toto téma.

Nechť vám Zpívající věže zapějí do noty fantasie!

více informací zde na blogu nebo na mé facebookové stránce

18 Odpovědi
    • Jitka
      Jitka says:

      Díky 🙂 Jsem ráda, že to zaujalo. Vyhlásila jsem v rámci tohoto tématu i literární soutěž, tak snad se to bude líbit i jiným, aby se rozhodli zúčastnit. Přeci jen není to nic zavedeného jako tvůj New Weird 🙂 Je skvělé, že se ti k tomu podařilo vydat i sborník, vážně obdivuhodný kus práce 😉

      Odpovědět
        • Jitka
          Jitka says:

          Tak to se budu těšit na výsledek, až něco napíšeš a pošleš 🙂
          Jinak sice si stále připadám neznámá, ale spíš jsem to myslela v tom smyslu, že to není nic opakující se ho, co by si jako soutěž už získalo nějaké povědomí samo o sobě. Ale snažím se to propagovat, tak snad se o tom lidé dozví 🙂 Koneckonců každá soutěž měla někdy první ročník. Třeba se to chytne a dočká se to také opakování. Kdo ví 🙂 Uvidíme 🙂

          Jinak závěrem ještě malá odbočka – zkusila jsem sdílet tvé dítko na facebooku FANTASY – https://www.facebook.com/fantasylib/posts/931410310244209
          Tak snad se to získá další čtenáře, případně soutěžící v aktuálním ročníku 😉

  1. Sussanah
    Sussanah says:

    Nejde mi odpovědět přímo, nějak se mi to tu pokazilo…
    Za odkaz děkuju! =)
    Myslím, že by to pěkné na opakování, téma je opravdu zajímavé =)
    A s tim mym psanim, no nevim, jestli to radši nepošlu pod nějakym pseudonymem =D

    Odpovědět
    • Jitka
      Jitka says:

      Ona ta struktura jde jen do určitého počtu odpovědí – technické nastavení systému. Není to ideální, ale jak je to odsazené, tak by to pak bylo v hodně úzkém sloupci.
      Je to otázka, zda se to jako téma brzy nevyčerpá – je to přeci jen docela konkrétní. Leda by to fungovalo později jako „pouhý“ název – něco jako třeba Žoldnéři fantasie, kteří mají pěkný název, ale s tématem soutěže to nesouvisí.
      A ohledně tvého psaní – jsem si jistá, že se jen podceňuješ 😉 Zajímáš se o literaturu, vedeš blog a publikuješ na něm, nebála bych se 😉

      Odpovědět
      • Sussanah
        Sussanah says:

        Áha, to dává smysl.

        Já myslím, že by právě mohl zůstat jen název, i sám o sobě je dost inspirativní =)

        No snad máš pravdu, uvidíme, jak to dopadne, každopádně děkuju za důvěru =)

        Odpovědět
  2. Viktor
    Viktor says:

    Na holku, která sem tam něco napíše na blogísek (:-*) a má jednu dvě povídky v nějaké sbírce (a jak jsem právě zjistil, píše až brutálně průměrné „fantasy“), máš hodně velkou odvahu prezentovat se jako echt spisovatelka s vlastním citátem na stránce. Nemluvě o tom, že ti dle tvých vlastních příspěvečků při psaní pomáhá celá armáda přátel. Jen tak dál, jednou z tebe možná bude zhrzená málem-spisovatelka. Good luck 😉

    Odpovědět
    • Jitka
      Jitka says:

      Blogísek 🙂 Připadám si najednou jako malá holka, takhle mě už dlouho nikdo neomladil 🙂
      Abych to ale nezlehčovala, protože si cením každého názoru – i těch nelichotivých, tak děkuji za zpětnou vazbu. Za sebe doufám, že tu fázi, kdy jsem byla zhrzená prvními neúspěchy, už mám za sebou – emocionálně. Za dobu, co se pohybuji mezi lidmi, kteří píší, jsem se naučila brát toto s nadhledem. Nedělám si přehnané naděje, takže mě cokoliv může jen potěšit.
      Mohla bych se zeptat, co jsi přesně četl a co se ti konkrétně nelíbilo, abych si z toho odnesla něco pro ponaučení 🙂 Předem díky moc 😉

      Odpovědět
      • Viktor
        Viktor says:

        Posílám Ti na mail tvé Zpívající věže s mými názory, abys to mohla využít jako konstruktivní kritiku – protože kritizovat umí každý, tak abych to nějak demonstroval 😉

        Odpovědět
  3. Julie Melicharová
    Julie Melicharová says:

    prosím tě, procházela jsem tvůj blog a hledala jsem nějaké indície k zrodu/vzniku/příchodu mořské příšery, ale nic jsem nenašla. Máš k ní nějaké informace.

    Odpovědět
    • Jitka
      Jitka says:

      Žádné indicie nejsou, protože pověst vznikla na základě toho, že si lidé neuměli něco vysvětlit. Je docela dost pravděpodobné, že nikdy žádná příšera neexistovala. Mnohem pravděpodobnější je, že se ve vodách kolem pobřeží vyskytla nějaká velryba či kosatka, o nichž je známo, že rády loví a zabíjejí pro zábavu.

      Odpovědět

Trackbacks & Pingbacks

  1. […] se inspirovat původní pověstí o Zpívajících věžích, není to ovšem […]

  2. […] Zpívající věže […]

Zanechte Odpověď

Chci se připojit k diskusi?
Neváhejte přispět!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *